7. ročník WordCampu Praha proběhne 29. února 2020!
Akce se stěhuje do nových, větších a lepších prostor – do Cubex Centra v Praze na Pankráci. Jako vždy se můžete těšit na kvalitní program, afterparty a mnoho zajímavých lidí.
První zvýhodněná vlna vstupenek je již v prodeji za 399,- Kč bez DPH.
Všechny informace naleznete na oficiálním webu WordCamp Praha 2020.
Další kanály:
Jako třešničku na dortu jsme si nechali řešení poslední flagu, který odolal statisícům pokusů o jeho rozluštění.
Umístění flagu bylo jasné poměrně brzo. Při objevení souboru phpinfo.php jsme se dozvěděli i o existenci zvláštní složky secret-flag9-dir.
Před samotnou cestou k flagu jsme se vydali několika slepými uličkami.
WP-Scan ukázal, že je na webu plugin se zranitelností typu Local File Inclusion. Z jeho kódu však bylo patrné, že se nám příliš nehodí – soubory načítá pomocí require_once a PHP soubory vykoná a nezobrazí. Pro získání jiných citlivých informací by se však velmi hodil.
Při skenování portů se ukázalo, že je otevřený port 22 – SSH. Při pokusu, zda náhodou správce serveru nepoužil nějaké primitivní heslo, vyšlo najevo, že heslo lze velmi jednoduše odhadnout a administrátorský přístup byl náš. Alespoň zdánlivě. Brzy se ukázalo, že SSH není opravdové SSH, ale pouze jeho simulace. Tudy cesta také nevedla.
Dalším dobrým nápadem bylo využití nalezeného Admineru. Bylo možné se připojit k externímu databázovému serveru s oprávněním pro práci se soubory a díky tomu číst libovolné soubory z klienta:
LOAD DATA LOCAL INFILE "/home/flag5a6557/htdocs/www/flag.php" INTO TABLE test.a
Bohužel zatím neznáme jméno souboru, který se snažíme získat. Pokud tedy nechceme slepě zkoušet, není to pro nás vhodná cesta.
Pokusy o přihlášení do administrace přes login formulář byly také liché, ze zdrojového kódu stránky šlo zjistit, že formulář není pravý. A i kdyby pravý byl, tak WP samotný byl upraven tak, aby byl jen read-only a přihlášení by tak možné nebylo.
Přes administraci však jedna z cest vedla. Z předchozích flagů jsme totiž získali dostatek informací, abychom byli schopni vygenerovat přihlašovací cookies.
Za normálních okolností by potřebný session token byl k ničemu, protože se jedná o sha256 hash z více než 40 znakového náhodného řetězce, který v cookie musí být v originální podobě. U nás se však jednalo pouze o hash slova wordpress a tak ho bylo možné jednoduše zneužít.
Stačilo připravit další WP web, kterému se předhodily získané krypto klíče a založil uživatel se stejným hashem hesla (je jedno, že heslo neznáme) a nechat si vygenerovat přihlašovací cookies, které následně stačilo vložit do prohlížeče pod správným názvem obsahujícím md5 hash adresy webu:
wp_generate_auth_cookie(1,1560620800,'logged_in', 'wordpress')
wp_generate_auth_cookie(1,1560620800,'secure_auth', 'wordpress')
Díky tomu jsme se dostali do administrace, ta sice byla jen pro čtení, to však nezabránilo nahrání vlastního pluginu i když nešel aktivovat. Takto jsme na web propašovali cizí kód v podobě prohlížeče souborů.
Touto poměrně komplikovanou cestou jsme byli schopni získat přístup k poslednímu flagu.
Byla zde však i mnohem jednodušší cesta. Mohli jsme si všimnout, že je na webu nahrán Adminer ve starší verzi 4.2.3, která navíc podporuje mnoho dalších databázových systémů – včetně SQLite.
SQLite má nepříjemnou vlastnost, že při přístupu k neexistující databázi ji na disku vytvoří. Vytvořit lze pouze soubory s koncovkou .db (a několika dalšími). To nás ale příliš nezbrzdilo. Pomocí příkazu ATTACH DATABASE jsme jednoduše vytvořili novou prázdnou databázi s koncovkou .php. Pak už stačilo jen vytvořit novou tabulku a naplnit ji PHP kódem. I přes trochu binárních dat na začátku souboru se náš kód bez problémů pustil a mohli jsme tak jednoduše získat poslední flag! Stačilo už jen určit výsledek logické podmínky:
I přes to, že jsou existující soubory na serveru pouze pro čtení, šlo tímto způsobem modifikovat vzhled webu. Stačilo například vytvořit soubor home.php ve složce šablony a díky hierarchii šablony byl pak místo samotného webu zobrazen on.
Objevením posledního flagu naše CTF soutěž končí. Doufáme, že vás bavila, že jste se třeba i něco zajímavého naučili a že se uvidíme na WordCampu.
Flagů už moc nezbývá, pojďme se tedy podívat na další dva.
Tyto flagy byly zaměřeny na databázi. V robots.txt jsme se dozvěděli o existenci souboru backup.sql. To však byla ošklivá nástraha a při pokusu o jeho stažení jsme získali ban. Cesta to ale nabyla úplně slepá a získali jsme nápovědu, že podobné soubory je dobré zkomprimovat – backup.sql.gz byl už na dosah.
Při prohlídce dumpu databáze jsme mohli vidět odkazy na některé již ulovené flagy, ale v tabulce ctf_options jsme nalezli i zvláštní vlastnost flag7_option a první polovinou tohoto klíče.
Někdy nás však stará hodnota nezajímá a chtěli bychom spíše přítomnost. Cílem tedy bylo zjistit jakou hodnotu má flag7_option nyní. K tomu bylo potřeba získat přístup k živé databázi. Možností zde bylo více.
Tu první nám prozradil wp-scan, který poukázal na použití pluginu se zranitelností typu SQL injection. Po prozkoumání zranitelného kódu a několika pokusech na živém webu stačilo jen připravit dotaz, který nám hodnotu z databáze vyčetl. Drobným zádrhelem zde mohl být fakt, že plugin nahrazuje mezery za znak %, to však šlo jednoduše obejít náhradou mezer za prázdný komentář v našem payloadu.
K získání informací z databáze bylo samozřejmě možné použít automatizovaný nástroj SQLmap, nicméně cesta s UNION SELECT je trochu elegantnější.
Díky této zranitelnosti jsme zkompletovali sedmou sadu flagů.
Při zkoumání databáze bylo možné narazit na další z flagů. Zjistili jsme, že zde existují 3 další uživatelé WordPressu – flag8a, flag8b a flag8c. Každý z nich používal jiný hash hesla – staré jednoduché MD5, aktuální PHPASS a moderní BCRYPT. Máme tedy 3 hashe a z principu pravidel naší CTF soutěže tak víme, že každý bude složen z 4 číslic. Stačilo je tedy cracknout a to nebylo vůbec složité.
V ukázce jsme na to použili nástroj John the Ripper s maskou pro 4 číslice: john --mask=?d?d?d?d --format=raw-md5 soubor-s-hashi.txt
MD5 byla prolomena ve zlomku vteřiny. PHPASS netrval o mnoho déle i když drobné zpomalení bylo znát. Na BCRYPT jsme si museli několik minut počkat.
Při použití grafické karty bychom samozřejmě měli výsledky mnohem dříve.
Prolomením všech 3 hashů jsme získali další klíč.
Alternativní cestou k získaní informací z databáze byl fakt, že na webu byl zapomenutý nástroj Adminer (skvělý tool, ale stejně jako PHPmyAdmin ho není rozumné nechávat přístupný). Z wp-scanu jsme dále zjistili, že je na webu přístupný swap soubor .wp-config.php.swp, který vznikl při úpravě konfiguračního souboru na produkci editorem vim. Po stažení jsme získali přístupové údaje k databázi. Skoro…
Heslo bohužel nebylo v souboru přítomné, protože bylo získáno pomoci proměnné prostředí „dbpass“. Proměnné prostředí lze však vyčíst z výpisu phpinfo(), který jsme již dříve objevili v souboru phpinfo.php. S těmito znalostmi tak nebyl problém získat přístup do databáze mnohem pohodlněji.
Do příště nám zbývá už jen poslední flag 9, na kterém si mnoho soutěžících vylámalo zuby.
Přinášíme ukázku řešení dalších 3 flagů z naší CTF soutěže.
Při bezpečnostních testech je běžné, že se snažíme aplikaci donutit udělat nějakou chybu, aby nám prozradila nějaké informace, nebo provedla něco nečekaného.
U webových aplikací je častým prohřeškem zobrazování chybových hlášek s informacemi, které by měl znát jen administrátor.
Nejjednodušší cestou jak toto ověřit je navštívení adresy /wp-includes/rss-functions.php, čímž vyvoláme chybu 500. Podobně funguje i volání přímo šablony (např. /wp-content/themes/twentynineteen/index.php), nebo různých souborů z administrace (/wp-admin/admin-header.php). Jako odměnu za vyvolání chyby 500 získáme první flag. Pro zobrazení vlastní chyby jsme si museli pohrát s PHP funkci register-shutdown-function.
Další běžnou chybou je 404 – nenalezeno. WP nám v tomto případě vrací poměrně použitelnou stránku, což je častým problémem u jednodušších systémů. Ta je typicky renderována ze souboru 404.php v šabloně. Při infekci webu se tento soubor často zneužívá jako odložený spouštěč infekce – spuštění škodlivého kódu se odloží do vyvolání chyby 404 návštěvníkem, nebo přímo útočníkem. Na našem webu je v něm však ukryt pouze další flag.
Pokud se pokusíme provést nějakou nepovolenou akci, tak nám WordPress zobrazí chybovou hlášku pomocí funkce wp_die() a pošle stavový kód 403. Tuto chybu mimo administraci můžeme získat například přímým přístupem k souboru wp-mail.php. Pro úpravu této chybové hlášky jsme použili wp_die_handler a nechali ji prozradit další flag.
Poučení: výpisy chyb na produkčním serveru nemají co dělat.
Chyba 500 z minulé sady flagů nám prozradila i umístění aplikace na serveru. Z toho bylo možné získat jméno uživatele, pod kterým na serveru aplikace běží. Není náhoda, že jeho jméno je prvním flagem tohoto klíče. Za normálních okolností by bylo možné tuto informaci získat i z informací v zapomenutém phpinfo.php z předchozích úkolech. Tam jsme však cestu naschvál zcenzurovali 🙂
Zajímavé informace o uživatelích můžeme získat i na jiných místech. Pokud nás zajímají přímo uživatelé WordPressu, můžeme je zkusit vyčítat pomocí parametru ?author=X. Nebo je můžeme získat moderněji – použitím REST API a endpointu /wp-json/wp/v2/users. Našem webu tak nalezneme velmi zajímavého uživatele s id = 5. Pokud tedy navštívíme adresu /?author=5, adresa se magicky změní a prozradí nám login našeho uživatele, což je zároveň další flag.
Dalším typem uživatelů jsou komentující návštěvníci. V základním nastavení sbírá WordPress jejich e-maily, ze kterých následně generuje adresu pro gravatary. To je poměrně nešťastné, protože služba gravatar používá k hashování e-mailu md5 a tak není příliš složité e-maily reverzovat zpět.
Stejně, jako na mnoha dalších webech, jsme nesmazali testovací příspěvek s id = 1 – stačí navštívit /?p=1. Zde číhá drobná zrada. Pokud ve WP vypneme komentáře, tak se změna aplikuje pouze na nově přidané příspěvky – ty staré se řídí původním nastavením a je potřeba u nich komentáře povypínat ručně a na to se často zapomíná. Tento první zapomenutý příspěvek je proto často terčem různých spambotů.
Podivný komentář jste tak mohli najít i u nás:
Jméno uživatele prozrazuje, že hodnota flagu se skrývá v jeho e-mailu. Stačilo tedy získat adresu obrázku jeho gravataru, vzít si z ní md5 hash a ten zkusit prolomit. Protože to jsou jen 4 čísla, nebylo to nic těžkého a flag byl náš!
Tyto informace o uživatelích běžně získáme i z REST API (můžete si to vyzkoušet na webu WP Exposé). My jsme však aplikovali filtr, který se snaží citlivá data z REST API odstraňovat. Pokud nechcete, aby unikaly informace o e-mailech, je lepší gravatary zakázat, nebo pro ně použít jiné řešení.
V jednom z předchozích flagů jsme zjistili, že na webu je otevřený git repozitář. Zjistili jsme také, že se zde vyskytuje soubor flag.php, ve kterém jsou určitě zajímavé informace. Bohužel se při přímém přístupu vykonal a nic zajímavého neprozradil.
Není však nic lehčího, než z git repozitáře získat zdrojové kódy a podívat se přímo do nich. Pomohli jsme si automatickým nástrojem, který prochází známé soubory ze struktury repozitáře a snaží se z nich vyparsovat jednotlivé objekty.
Po rekonstrukci repozitáře a zdrojových kódů se již stačilo jen podívat do obsahu flag.php a půlka klíče byla naše.
Při podrobnějším zkoumání změn v repozitáři bylo dále možné získat informaci, že se upravoval soubor search.php v šabloně (git whatchanged -n 1). A navíc změna není už od pohledu úplně bezpečná – není zde ošetřený uživatelský vstup, což s sebou přináší možnost XSS.
Pokud jste zkusili tento kód zneužít a dokázat existenci XSS a zavolat si nějaký pěkný javascriptový alert(), web tento pokus detekoval a místo toho zobrazil hlášku s odměnou ve formě flagu :-).
WordPress se sám o sobě snaží uživatelské vstupy dobře ošetřovat, nevhodně použitý vlastní kód však může jeho principy narušit.
Poučení: nechávat přístupný git repozitář na webu rozhodně není dobrý nápad.
Získání těchto flagů již vyžadovalo trochu úsilí a zkoušení. A příště se to nezlepší.
V tomto souhrnu si popíšeme způsob nelezení prvních 4 flagů v naší soutěži o volné lístky na WordCamp.
Kdo už nějaké CTF hrál tak ví, že rozehřívací úkoly jsou často spojené s odhalením informací skrytých v různých metadatech. Náš CTF není výjimkou a tak jste mohli jednoduše najít obrázek flag-1024×413.jpg. Pak už stačilo zobrazit si jeho EXIF metadata a první flag byl váš. Pokud víte, jak WordPress s obrázky pracuje, jste se určitě brzo dostali k originálnímu obrázku v největším rozlišení a získali další flag. Poslední flag se naopak skrýval v nejmenším rozlišení 150×150 px používaném pro náhledy.
Metadata obrázků mohou mít i několik desítek kB a především u miniatur mohou zabírat více prostoru než samotná obrázková data. Na to je vhodné myslet při optimalizaci obrázků. V metadatech často naleznete informace, kdy byla fotografie pořízena, jakým fotoaparátem, případně jakým softwarem byla upravena.
Při zkoumání zdrojového kódu stránky jste určitě velmi rychle nalezli meta tag „generator“, který většinou ukazuje verzi WP. Na našem testovacím webu prozradil část flagu 1. Původní číslo verze zde bylo přepsáno filtrem the_generator. Tato sada flagů se zaměřovala právě na prozrazení verze WP a pro získání flagů tak bylo třeba navštívit i další místa, kde je verze vypisována.
Readme.html již pro tento účel nějakou dobu použít nelze (i když alespoň prozradí, že se jedná o vcelku novou řadu WP).
Verze se často vyskytuje ve feedech. Po navštívení RSS feedu třeba na /feed jsme tak ihned získali další flag. Reálná verze zde byla nahrazena pomocí předefinování globální proměnné $wp_version. Tento flag tak bylo možné vyčíst i na /wp-links-opml.php.
Méně známým místem, kde lze vyčíst verzi WP, jsou soubory /wp-admin/install.php nebo /wp-admin/upgrade.php. Zde je v query parametrech statických souborů zobrazována nijak nefiltrovaná hodnota ze souboru version.php. To je důvod, proč tuto hodnotu nemohou modifikovat ani bezpečnostní pluginy.
Tím jsme získali poslední část klíče.
Přestože doporučení na skrytí verze WP často naleznete mezi tipy pro zvýšení bezpečnosti WordPress, má tato akce na bezpečnost minimální vliv. Jak můžeme vidět, tak lze verzi vyčíst mnoha způsoby a útočící boti rovnou zkouší známé exploity, aniž by web nějak zkoumali. Podrobnější informace o skrývání verzí.
Ať už jste web zkoumali ručně, nebo jste web oskenovali nástroji, jako je například WP-SCAN, tak jste určitě odhalili některé soubory, které na produkční web určitě nepatří.
Bylo tak možné nalézt například /wp-content/debug.log, do kterého si můžete nechat logovat chyby, místo toho, abyste je zobrazovali návštěvníkům. Určitě není moudré tento soubor mít přístupný, protože z něj lze vyčíst mnoho informací a především to, co na vašem webu špatně funguje. V našem debug logu jste však nalezli „jen“ flag.
Mezi další nešvary patří soubor s výpisem funkce phpinfo(). V něm lze najít užitečné informace o konfiguraci webu, cestách na serveru a proměnné prostředí – informace, které se útočníkovi mohou hodit při dalších typech útoků.
U nás jste tak mohli nalézt phpinfo.php (zde byla malá zrada, protože tento soubor nám naschvál vrací stavový kód 404 a tím ho jednodušší automatizované scany přehlédnou).
Pokud pro vývoj používáte verzovací nástroj GIT, tak se může stát, že nedopatřením na serveru necháte přístupný celý repozitář. To se bohužel stalo i nám a tak jste z /.git/index mohli jednoduše zjistit přítomnost textového souboru s flagem v názvu v kořenové složce webu.
Více o problému s otevřenými .git repozitáři.
V předchozím klíči jsme našli flag v názvu textového souboru. Na webu jich bylo však několik dalších. Ty jste mohli nalézt díky povoleným výpisům adresářů, což je opět funkce, která by neměla být na produkci povolná. Tento problém vám samozřejmě nahlásí i wp-scan.
Stačilo se tedy podívat na 3 místa, kde WP soubory vypíše, protože ve složce standardně nemá žádný index.html/php:
Povolený výpis adresářů může být kritickým problémem například v kombinaci se zálohovacím pluginem, který zálohy ukládá do složky uploads a nemá výpisy pohlídané.
Přišlo vám řešení jednoduché? Příště se podíváme na dalších pár flagů, které již mohou být složitější.
K WordCampu neodmyslitelně patří after party, která slouží především ke sblížení celé WordPressové komunity a také k rozptýlení po náročné celodenní akci. Každý rok je pro nás výběr prostor složitější, jelikož roste počet zájemců – někdy byl prostor tak akorát a někdy zas nestačil pobrat kapacitu.
Při mé poslední návštěvě WordCamp Europe v Srbsku jsem si řekl, že bych mohl připravit párty v trochu větším duchu. Nechal jsem se tedy inspirovat a vybral prostory klubu (Club Tresor), které budou mít dostatek místa pro všechny a navíc jsou pouze 600m od VŠE.
A proč byste na after party měli jít? Určitě proto, že se můžete seznámit s dalšími lidmi, kteří se pohybují ve světě WordPressu a budete zde mít více času než na samotné akci, kde je „nabušený“ program. Můžete se také těšit na raut a fajn hudbu v podání DJ LukS.
Chtěl bych vám dát dostatek prostoru jak pro samotnou diskuzi, tak i pro zábavu. A jelikož začínáme od šesti, tak přibližně po deváté bychom mohli roztančit sál. 🙂
Budu se na vás těšit!
Adam Laita, hlavní organizátor
Zajímáte se o bezpečnost WordPressu? Víte, jaké chyby se nejčastěji objevují? Rádi ukazujete své technické dovednosti a nechce se vám platit za vstupenku na WordCamp 🙂 ? V tom případě zpozorněte, máme tu něco právě pro vás!
Nachystali jsme pro vás speciální soutěž o 10 volných vstupenek.
Pro získání vstupenky je třeba navštívit náš soutěžní web https://ctf.wordcamppraha.cz a detailně ho probádat. Jedná se totiž o soutěž typu Capture The Flag (CTF), kde je vaším úkolem najít tzv. flagy, což jsou speciální textové řetězce, ze kterých lze poskládat slevový kód na 100% slevu. Flagy lze získat zneužitím nevhodných vlastností, nastavení a bezpečnostních chyb webu.
Podrobnější informace o soutěži naleznete přímo na soutěžním webu (pokud je někdo už nestihl smazat ;-)). Již odhalené flagy, ke kterým postupně doplníme i vysvětlení, můžete sledovat zde na webu na podstránce, která slouží i k diskuzi o soutěži.
Hodně štěstí!
S radostí oznamujeme, že jsme zahájili předprodej vstupenek na WordCamp Praha 2019.
Program ještě není hotový, proto jako vždy dáváme první várku vstupenek se slevou. Vstupenka „zajíc v pytli :-)“ stojí 399,- Kč, plná cena pak bude 499,- Kč.
Letos poprvé experimentujeme s řešením SimpleTicket, od kterého očekáváme především to, že nám rapidně zkrátí fronty při registracích. Z tohoto důvodu probíhá samotný nákup na vedlejším webu wordcamppraha.cz.
Nabízíme 3 platební metody – PayPal, bankovní převod a platbu kartou. Doufáme, že tak vyjdeme vstříc všem.
Těšíme se na setkání na konferenci.
Jako každý rok touto dobou, i nyní už probíhají horečné přípravy dalšího ročníku pražského WordCampu s pořadovým číslem 6. A protože jsme hraví a soutěživí, vše se nese v duchu lépe, výše, rychleji. V nadcházejícím ročníku bychom chtěli dosáhnout pro nás magické hranice 500 návštěvníků. Předpoklady pro toto číslo jsou veliké a my tomu jdeme naproti mnoha vylepšeními.
Nejprve si ale pojďme připomenout, jaký byl WordCamp Praha 2018.
Na konferenci zazněla témata GDPR, Gutenberg nebo udržitelnost WordPress webů. Ve výsledku je to vše jen o lidech. Jak s aplikací zacházejí a jak jsou důslední. Programátorská část konference řešila pochopitelně vývojové části, nové postupy a nadcházející technologie.
Pro příští ročník jsme se rozhodli změnit koncept celého programu, který umožní návštěvníkům přesuny mezi jednotlivými programy tak, aby bylo možné stihnout každou přednášku zvlášť. Ale ani v tomto případě nechceme přednášející omezit v časovém harmonogramu. Věříme, že je na co se těšit.
Počet přednášek jsme nechali na 10, budou zde ale pouze 2 případové studie a 2 workshopy. Věříme, že tak přispějeme k vyšší kvalitě případových studií i samotných workshopů a dáme volnost pro networking mezi návštěvníky.
K chystanému šestému ročníku se nám opět sešlo spousty nových námětů, a nápadů na přednášky, takže výběr opět nebude snadný. Jako každý rok ale věříme, že se nám povede připravit takový program, aby zaujal širokou veřejnost.
Je skvělé jak je česká WordPress komunita aktivní, jak moc se zajímá o dění v online a jak velký má přesah i do dalších oborů. WordCamp je právě tou nejlepší akci, kde se má WP komunita šanci sejít a vzájemně si předat čerstvě nabyté zkušenosti i znalosti. My jako organizátoři k tomu všemu přivedeme spírkry zvučných jmen a připravíme akci, na níž se bude ještě dlouho v dobrém vzpomínat.
Těšte se na další ročník WordCamp Praha 2019 s námi, dáváme do toho zas maximum.
Před dvěma lety jsme spustili pro WordPress akce komunitní Slack – skvělý nástroj pro online komunikaci, kde můžete získat aktuální informace o WordCampu a chatovat s dalšími lidmi, kteří se v Čechách kolem WordPressu pohybují. Schází se nás zde již více než stovka.
Plánujeme ho aktivně využívat i pro WordCamp Praha 2019, takže pokud vás konference zajímá, máte konkrétní dotaz, nebo jen chcete diskutovat o WordPressu, tak neváhejte a přidejte se k nám!
Náš Slack naleznete na adrese https://wpcz.slack.com/, pro přístup však budete nejdříve potřebovat pozvánku nebo účet na WordPress.org (ten je vhodné mít tak jako tak – díky němu můžete využívat podporu na WordPress.org, nebo pomoci s překladem).
Možná si říkáte, proč byste měli používat další komunikační kanál, když jsou zde Facebook skupiny (+ WordPress Diskuze a WordPress Česko), Twitter, fórum a určitě i další (rádi se o nich dozvíme – pokud znáte další místa, kde se o WP diskutuje, dejte vědět v komentáři).
Hlavním důvodem je to, že Slack je oficiálním komunikačním nástrojem v celosvětové WordPress komunitě, se kterou můžete diskutovat na https://wordpress.slack.com/ (budete opět potřebovat přihlašovací údaje, které používáte pro přístup na WordPress.org).
Přístup na náš Slack je tak již pouze krůček od připojení se k dalším tisícům WordPress uživatelů a vývojářů po celém světě.
Druhým důvodem je to, že se jedná opravdu o kvalitní nástroj, který je dostupný na mnoha platformách (od pouhého webového prohlížeče, přes specializované desktopové aplikace, po aplikace na rozličné mobilní telefony).
Pro přístup na Slack můžete použít 2 možnosti:
a) pomocí svého účtu na WordPress.org – je k němu přiřazena adresa <jmeno>@chat.wordpress.org, se kterou se můžete do Slacku rovnou registrovat,
b) nebo můžete vyplnit vaši běžnou e-mailovou adresu na následující stránce a následně by vám měla dorazit pozvánka:
Formulář pro zaslání pozvánky
WordCamp Praha 23 .2. 2019 is over. Check out the next edition!
